Sázení angreštu a jeho roční rytmus
Sázení angreštu je jako nostalgická cesta do dětství, kdy tyto chutné a barevné bobule přinášely radost po celé léto. Jen jeden háček – propíchané prsty, protože většina angreštu je stejně jako zahradní královna růže osazena trny. Angrešt se pěstuje v zahradách odedávna, a mnoho tajemství, jak dosáhnout bohaté sklizně a udržet rostliny zdravé, se předávalo po generace z úst do úst. V tomto článku poradíme, kdy a jak nejlépe sázet keřový i stále populárnější kmenový angrešt.
Kdy angrešt sázet: správné roční období
Nejlepší doba pro sázení angreštu je podzim, od poloviny září do začátku října. Pokud se rozhodnete pro jarní výsadbu, je nutné počkat, až úplně pomine mráz a nehrozí noční přímrazky. Denní teplota vzduchu by měla dosahovat alespoň +10 °C.
Existuje také názor, že sazenice pěstované v kontejnerech lze vysazovat po celou teplou část roku. Nicméně pokud v květnu převládá suché počasí, je potřeba jarně vysazené sazenice pravidelně zalévat.
Nejpříznivější dny pro sázení angreštu na jaře připadají na 15.–17., 23.–26. dubna a 3.–5., 13.–15., 21.–23. a 30. května. Pro podzimní výsadbu jsou pak nejvhodnější dny 18.–23. září a 5.–8. října.
Jak poznat zdravou sazenici angreštu
Pro svou zahradu vybírejte co nejrozmanitější odrůdy angreštu, aby vás bobule těšily od začátku července až do konce srpna. Liší se nejen velikostí a chutí plodů, ale také jejich barvou – existují odrůdy žluté, zelené i bílé.
Zdravé a silné sazenice hledejte výhradně u prověřených zahradnictví. Zdravá sazenice keřového angreštu má zpravidla 3–5 zdřevnatělých hlavních kořenů o délce nejméně 10 centimetrů a dobře vyvinuté vlásečnicové kořeny. Nadzemní část jednoleté sazenice by měla mít alespoň jeden výhon, dvouletá pak 2–3 výhony.
U kmenových sazenic musí být kmen pevný a pružný, rozhodně ne lámavý ani příliš měkký. Zkontrolujte, zda na něm nejsou zářezy, rány nebo jiná poškození. Kořenový systém by měl být dobře vyvinutý a zdravý. Zdravé kořeny jsou bílé nebo světle hnědé barvy a pružné.
Před nákupem sazenice pečlivě prohlédněte, zda se na nich nevyskytují škůdci – například mšice, roztoči nebo listožrouti. Dávejte pozor také na příznaky padlí, které se projevuje bílými nebo šedými skvrnami na listech.
Kde angrešt zasadit: místo a půda
Angrešt bude na zahradě růst a plodit po mnoho let, proto se vyplatí nejprve investovat do analýzy půdy, která odhalí její pH a obsah živin, jako je fosfor, draslík, hořčík a další mikroelementy.
Angrešt nejlépe roste v lehké hlinito-písčité půdě. Pokud je vaše zahradní půda písčitá, přidejte jíl. Pokud je naopak těžká jílovitá, zapravte do ní písek. Vědci zdůrazňují, že angrešt nesnáší kyselou půdu – pokud pH klesá pod 5,5, přidejte vápno nebo síru. Lze také přihnojit sapropelem, který přirozeně reguluje půdní kyselost.
Angrešt není jednoletá okrasná rostlina, kterou každý rok sázíme kam chceme. Na jednom místě roste a plodí 20–30 let, proto je výběr stanoviště naprosto zásadní. Na malých zahradách lze angrešt sázet mezi mladé ovocné stromy – mezi stromem a keřem je však nutné zachovat vzdálenost alespoň 2 metry.
Angrešt lze vysadit také podél hranice pozemku nebo plotu, nejméně však 1,5 metru od budov nebo oplocení. Rostlina miluje otevřené, slunné stanoviště chráněné před silným větrem. Ideálně ponechte mezi keři rozestup 1–1,5 metru a mezi řadami 2–3 metry – rostliny tak budou mít dostatek prostoru pro růst.
Nesázejte keře příliš blízko u sebe, protože prohnuté větve se propletou a bude obtížné je řezat a sklízet plody. Nevysazujte angrešt tam, kde dříve rostly rybízy nebo maliny – půda může být vyčerpaná nebo zamořená škůdci. Důležitá je také hladina spodní vody, která by neměla být výše než 1,5 metru od povrchu. Pokud je spodní voda výše, vytvořte vyvýšený záhon o výšce přibližně 0,3–0,5 metru a šířce 0,8–1 metru.
Od výsadbové jámy k prvním plodům
Výsadbová jáma pro angrešt by měla mít průměr i hloubku přibližně 0,5 metru – kořeny musí dobře zapadnout bez ohnutí. Před samotnou výsadbou lze kořeny mírně zastřihnout, čímž podpoříte tvorbu nových kořenů. Sazenice se zasazuje o 8–10 centimetrů hlouběji, než rostla původně – keř díky tomu vytvoří více výhonů a dřív začne plodně plodit.
Při kopání jámy oddělte úrodnou vrchní vrstvu zeminy a smíchejte ji s hnojem nebo kompostem, aby se zlepšila struktura a úrodnost půdy. Jaký je rozdíl mezi výsadbou keřového a kmenového angreštu? U kmenových forem se zpravidla formuje jeden svislý kmen, na němž vyrůstají větve – je proto důležité umístit dřevěnou oporu a keř k ní pevně přivázat.
Po výsadbě angrešt důkladně zalijte, aby se kořeny co nejrychleji zakotvily. Mulčování výrazně pomáhá udržet vlhkost, potlačit plevel a chránit kořenový systém. Mulčuje se zralým hnojem nebo rašelinou.
Pečlivě vysazený angrešt začíná plodit po 2–3 letech a bohatou úrodu přináší po dobu 20–30 let.
